Archív novinek
27.05.2015
zpátky

Léčba pohybem

Pohyb je jedním ze znaků zdravého života a vlastně je projevem existence živé hmoty. Vlastní pohyb člověka zajišťují svaly a řídí jej mozek. Dostatek pravidelného a přiměřeného pohybu patří k základním podmínkám zdraví a udržení dobré kondice.

Už ze spontánní pohybové aktivity novorozence či kojence – pasení koníčků, otáčení se na bříško, lezení po čtyřech, zvládnutí sedu či prvních krůčků – můžeme přesně posuzovat budoucí správné držení těla dítěte, jeho pohybovou koordinaci a svalovou výkonnost. Na druhé straně schopnost pohybovat se pěkně, ladně a bez bolesti je znakem soběstačnosti a pružnosti lidského těla i ve stáří.

V lékařské knihovně můžeme vyhledat spoustu zajímavých článků i celých knih, které pojednávají o špatném vlivu nedostatku pohybu na naše zdraví. Nejčastěji v nich jsou popisováni jedinci sedící pouze u počítačů, jezdící jenom autem a výtahem. Jim je doporučováno rekreační sportování, protahovací cvičení a denní režim rozdělený na pohyb a odpočinek. Jinou kapitolou jsou jedinci s jednostranným pohybovým přetížením, což jsou nejčastěji vrcholoví sportovci. Výjimkou nejsou ani děti zatěžované nepřiměřenými pohybovými aktivitami kvůli přehnaným ambicím svých rodičů, ale i osoby, které nikdy příliš nesportovaly a pod vlivem společenských trendů přeceňují své síly. Pohyb člověka by měl být vždy přiměřený jeho věku, geneticky podmíněné konstituci, jeho životnímu stylu i momentálním zdravotním možnostem.

Dnešní moderní svět nám pohyb téměř znemožňuje. Jezdíme auty, používáme jezdící schody, zboží denní spotřeby si vybíráme v internetových obchodech a nákupy si pak necháváme dovézt až k domovním dveřím. Hned na to se v sobě ze všech sil snažíme hledat pozitivní motivaci k pravidelnému pohybu, chodíme do posiloven, na spinning, na pilates, jezdíme na kolečkových bruslích a na koloběžkách s pocitem, co dobrého jsme pro sebe se sebezapřením vykonali. Tady asi nelze opomenout zmínku o výchově každého malého človíčka k obyčejné chuti pravidelně se hýbat a sportovat, protože tento povahový rys, pokud je dobře rozvinutý, bude tělu prospěšný po celý život.

Pohybové stereotypy

Z fyziologického pohledu umí lékařská věda na jedné straně detailně popsat dílčí momenty a mechanismy pohybu, jako je svalové kontrakce a dekontrakce –známy jsou mikroskopické detaily každého svalového vlákénka. Přesně lze odlišit, která část svalu pracuje a která je po dřívějších zraněních vyřazena z funkce. Pro vyladění naší tělesné schránky potřebujeme však spíše dobrý přehled o celku a schopnost vidění celku nabízí více východní proudy myšlení než západní alopatická medicína.

Jak již bylo řečeno, jsme zatíženi množstvím negativních stereotypů, vyplývajících ze současného způsobu života. Jde o sedavé zaměstnání, potřeba dlouhého strnulého sezení při plnění pracovních úkolů a nedostatek pohybu. Menší děti trpí nedostatečnou skutečnou tělesnou výchovou či špatnou životosprávou. To vše v konečné fázi vede k jednostrannému přetěžování některých svalových skupin. Vznikají rozličné poruchy svalstva zad, v držení šíje a beder, dochází k únavě, bolestivost svalů a kloubů a to ještě dříve, než se rozhodneme začít se více hýbat. Stejně tak každé zranění pohybového aparátu, každý drobný úraz svalových tkání, by měl být řádně doléčen do plného obnovení funkce.

Západní medicína popisuje bolest jako subjektivní nepříjemný pocit zprostředkovaný nervovým systémem a mozkovou kůrou, který souvisí s možným nebo aktuálním poškozením tkáně. V pojetí tradiční čínské medicíny je bolest chápána jako zpomalení až stagnace toku QI a krve, tedy hmotnoenergetické substance, která koluje v akupunkturních drahách. Odstraňována je zprůchodněním drah a nastolením řádného toku QI, nikoli tedy protahováním, rozcvičováním, posilováním, rozhýbáváním a sportováním. Tyto aktivity totiž problém neřeší, protože průchodnost v bolavé oblasti těla se neobnoví. Stav se zakryje falešným zlepšením rozsahu pohybu či sílou svalů. Bolest nemocné tkáně se však bude později nejspíše opakovat, protože původní příčina potíží přetrvává.

Jak se začít více hýbat?


Snad každý, kdo se o svoji tělesnou schránku dobře stará, mívá chvályhodné představy jako „půjdu se občas protáhnout a zaběhat, začnu pravidelně cvičit a chodit do posilovny, budu jezdit na kole, budu plavat“ atd. Jsou to krásná předsevzetí, ale také moment, kdy můžeme nejvíce chybovat. Ještě před rozhodnutím sportovat, bychom totiž měli dát své tělo a pohybový aparát do takového stavu, abychom se mohli hýbat dobře, bezbolestně a v plném rozsahu. Jinak jednotlivá cvičení nebudeme správně zvládat, protože naše zkrácené a ochablé svalstvo či staré zranění ideální pohyb neumožní. Při takové opakované sportovní aktivitě bude rychle docházet k bolesti a utužování vadných pohybových stereotypů. Z důvodů starých blokád se postižené svaly sice snaží, ale správně plnit svoji funkci nemůžou. Jejich činnost dříve nebo později zastoupí jiné svalové skupiny, a tak vzniká chybný pohyb. Falešnou zástěrkou takové pohybové aktivity je, že se může podařit odstranit bolestivost, a proto jsme o správnosti počínání ještě více přesvědčeni. Zdá se nám, že jsme potíže „rozhýbali“, ale skutečnost je jiná. Mnohdy stačí ve sportování polevit, krátce onemocnět, odjet na 14 dní na dovolenou, neboli vysadit a bolestivý problém, kvůli kterému jsme začali cvičit, se objeví zase a často v nebývalé míře. Celý stav se ještě více zkomplikuje a cesta k nápravě bude složitější.

Z našich letitých zkušeností vyplývá, že odstranit a vyléčit bolestivé potíže pohybového aparátu pouze a jedině pohybem nelze. Za jediný a správný způsob přístupu k péči o pohybový aparát považujeme odstranění starších a spících potíží svalstva a kloubů ještě před započetím pohybových aktivit. Tento přístup by mohli ocenit výkonnostní sportovci, rekreačně sportující veřejnost i laici dbající o své zdraví. Pro dosažení úspěchu a radosti z pohybu je tedy naprosto nutné mít zharmonizovaný pohybový aparát. Odborníci totiž ve svých ordinacích často vídají bolestivé stavy pohybového aparátu, které vznikly v důsledku nepřipravenosti svalů, kloubů a vazů na přílišnou zátěž. S vyšším věkem platí pravidlo nepřeceňovat své síly a nesnažit se za každou cenu a co nejrychleji dosáhnout požadovaných výsledků stoprocentně. Pravidelný pohyb a cvičení by měly být dlouhodobou záležitostí, která vede i ve vysokém stáří k soběstačnosti. Při naší návštěvě v Číně jsme měli možnost v krásně upravených parcích zahlédnout jednotlivce i skupiny z řad starší populace, které pravidelně cvičily některou z forem QI GONG či TAI CHI, velmi ladné a koordinované pomalé cvičení. Čínská medicína tento přístup k životu nazývá YANG SHENG FA, což v překladu znamená pěstování života a o to by při pohybu mělo jít především.

Případová kazuistika k textu výše

Dva dlouholetí, podobně staří hobby lyžaři - běžkaři, letos v lednu absolvovali za nepříznivých povětrnostních podmínek letošní Jizerskou padesátku. Byli stejně oblečeni, používají stejnou značku běžeckých lyží a rasu zvládli v podobném čase. Večer přišli oba znaveni a po dobré stejné večeři usnuli, každý ve svém křesle, hlava jim nevhodně volně visela dolů. K ránu, po probuzení, když odcházeli na lůžko, si jeden z nich stěžoval na bolesti šíje, měl problém při otáčení, záklonu a předklonu hlavy. Druhý lyžař však problémy neměl.

Co bylo příčinou potíží bolestí krční páteře prvého lyžaře?

Vzhledem k tomu, že oba závodníci měli za sebou stejný sportovní výkon a byli vystaveni stejným klimatickým podmínkám, nemůžeme vidět hlavní příčinu potíží ve sportu nebo v deštivém počasí, které letošní Jizerskou padesátku provázelo.
Sportovec s ranní velmi nepříjemnou bolestí měl již terén svalstva v okolí krční páteře poškozený. Dlouhodobá namáhavá práce či třeba i dřívější úraz mu způsobily bolestivé stažení svalstva šíje, které však až dosud nezpůsobovaly problémy. Šíje však byla navíc napadena škodlivinou větru a chladu (FENGHAN) a přirozená vlastnost chladu je, že stahuje. Stav svalstva krční páteře se ještě zhoršil. Následovala ještě nevhodná poloha ve spánku s nefixovanou hlavou a lehce došlo k dalšímu prohloubení blokády svalstva šíje. Během dopoledne se bolestivý stav ještě prohloubil, vznikla až úplná nehybnost. Medicína popisuje tento stav jako ústřel.

Staré nebolestivé stažení svalstva krku + fenghan + nevhodná poloha = blokáda + akutní bolest se silným omezením hybnosti

Prvý lyžař neměl prvotně již dříve postiženu oblast šíje, proto mu pouhé působení škodliviny fenghan nemohlo uškodit.

Jaká je nejefektivnější terapie k odstranění potíží?

Rozhodně nelze v tomto případě doporučit léčení formou cvičení a protahování postiženého staženého svalstva, pohybem. Samotný pohyb v tomto případě nemůže být dobrou volbou. Rozhýbávání nezajistí správnost pohybu a jeho rozsah, ale v lepším případě dojde k dočasné úlevě. Je nutno odstranit škodlivinu chladu a větru (FENGHAN), následně uvolnit staré ztuhlé svalstvo šíje a celou oblast zprůchodnit. To lze provést celou řadou léčebných metod: masáží, moxováním, baňkováním, masáží baňkami, akupresurou, akupunkturou, elektroakupunkturou. Vždy je nutno postupovat přísně individuálně, nelze používat naučené kuchařky. Teprve potom, až bude svalstvo uvolněné a navozena plná hybnost, bychom doporučili vhodné rehabilitační cvičení jako prevenci. V opačném případě, tj. odstraňování bolestivosti pohybem, rozhýbáním, dochází pouze k povrchové léčbě BIAO, není zaléčena příčina – kořen BEN nemoci, potíže se budou opakovat a léčení se bude prodlužovat. Tedy máváním rukou nad takovými „banálními problémy“ jako je blokáda krční páteře není na místě, protože vzniklé špatné pohybové návyky, které způsobuje, zůstanou a přetrvávají dlouhou dobu.

Mgr.Pavla Joudová, Vladimír Šmejkal